základní výcvik | výcvik loveckého psa | výcvikové metody | výcvik berňáka Kena
Základní výcvik
Kdo měl někdy psa, bude na něj vzpomínat asi po celý život. V těch vzpomínkách si člověk vybavuje i sebe: jak se stával lepším, jak ho zušlechťovala péče kterou poskytoval tvoru jenž mu byl bezmezně oddán a za svou věrnost nic nevyžadoval.
Vážení přátelé,
pokud jste se proklikali až na tuto stránku, zcela určitě vás zklamu, tedy alespoň ty, kteří očekávají nějaký návod. Na to jsou mé znalosti a dovednosti příliš omezené. Naštěstí je v tomto ohledu hodně povolaných, takže zde chci jen odkázat na pár zdrojů, z nichž jsem čerpala. Také chci zdůraznit, že se stále učím a že je mi můj pejsek trvalou inspirací. Jedno už vím jistě: když můj pejsek nesplní příkaz správně a ochotně, něco jsem udělala špatně.
Níže jsou souhrnně popsány mé zkušenosti se základním výcvikem, v popisu výcvikových metod jsem vypíchla metodu pozitivní motivace - tzv. clicker training. Jsem si vědoma, že všichni souhlasit nebudou, prezentuji svůj názor a ráda o něm budu diskutovat.
Přikládám několik zajímavých odkazů týkajících se výcviku: jednotlivé kroky výcviku s komentářem, výchova a výcvik od štěněte, výcvik psa k poslušnosti a obratnosti, výcvik s ohledem na typ psa a knihy a literatura o výcviku psů.
Výcvik loveckého psa
K lovu byli psi záměrně šlechtěni nejdříve, protože je k němu předurčují jejich přirozené vlastnosti, zejména jejich vynikající čich.
Už jste asi pochopili, že ani výcvik loveckých psů není mou doménou. Přiznám se, že by mě lákal ze všeho nejvíce, spojuje se v něm láska k lesům a volné přírodě, živým tvorům a rostlinám a současně starostlivost a péče o ně. Vím ovšem, jak je náročné skloubit myslivost jako koníčka s "normální prací", bohužel nějak jsme se minuli…
Majitelům bernských honičů doporučuji návštěvu internetových stránek výcvikářky Klubu švýcarských honičů Olgy Vaňkové.
A opět pár podnětných odkazů: výcvik loveckých psů pro práci v poli, lese a ve vodě, specializace loveckých psů, seznam evidovaných druhů loveckých psů, kynologická poradna časopisu myslivost, info o zkouškách honičů a zkušební řád pro zkoušky honičů.
Výcvikové metody
Za peníze si můžeš koupit docela dobrého psa, ale nekoupíš si zavrtění jeho ocasu.
Ani zde prosím neočekávejte vyčerpávající soupis všech možných metod tréninku pejsků. Asi nikdo nepochybuje, že se metody budou zásadně lišit u každého majitele podle toho, jakou funkci má pes vykonávat, tedy:
- zda má být "jen" společníkem a kamarádem
- nebo to bude pes pracovní (třeba pes na hlídání, pes používaný v myslivosti)
- nebo s ním chce páníček vykonávat sport (agility, tanec se psem, flyball, dog-trekking)
- pejsek se stane průvodcem nevidomého
- bude se prezentovat na výstavách
- majitel chce mít chovnou stanici nebo chovného psa na krytí, atp.
Jak popisuji níže ve výcviku berňáka Kena, měla jsem možnost vyzkoušet si metodu, která podle mne koresponduje s cílem vychovat z pejska příjemného společníka a důvěřivého kamaráda - výcvik pomocí klikru.
Clicker training
Bavte se a cvičte rádi. Výcvik pomocí klikru je skvělý způsob jak obohatit a zkvalitnit vztah mezi vámi a vaším psem.
Princip
Udělej pro mě co chci já a dostaneš odměnu.
Některé odkazy na výcvik s klikrem: přímo od zdroje, ověřené praktické zkušenosti, diskuse k metodě a shrnutí používaných metod „pozitivní motivace“ k tréninku.
Výňatky z článků aneb jak řešit nežádoucí chování
Příklady:a) "Pes proštěká celou noc"
b) "Manžel má při příchodu domů pravidelně špatnou náladu"
Řešení 1:
a) Zastřelte ho, prodejte ho, nechte mu vyoperovat hlasivky.
b) Rozveďte se.
Řešení 2:
a) Naučte psa zalehnout na povel. Vleže se mu špatně štěká. Houkněte na něj povel z okna, nebo mu zavolejte do boudy domácím telefonem. Odměňte ho pochvalou.
b) Načasujte na příchod partnera nějakou pro něj příjemnou činnost nebo ho nechte půl hodinky v klidu oddychnout.
Další metody
Výcvik „berňáka“ Kena
Nácvik základní poslušnosti
Pokud jde o základní výcvik, první cenné rady mi poskytla chovatelka paní Ivana Herianová (bernskyhonic.wz.cz), mnohé jsem se dočetla v tištěné odborné literatuře nebo na příslušných webech. Docela s vervou jsme se s Kenem vrhli do výcviku na jednom z ostravských cvičišť, ale hned první hodinu jsem byla nesmírně zklamaná: aniž nám cvičitelka vysvětlila, jakým způsobem budeme cvičit a co se od pána a psa vyžaduje, opakovaně posmýkala pětiměsíční štěně na stahovacím obojku po asfaltové vozovce, aby mu ukázala, kdo je tady pánem. To, že jde o nácvik chůze o nohy jsem se dozvěděla posléze. Nějak jsme tímto způsobem vydrželi nejen tu první hodinu (Kenovi už od poloviny trvale tekly sliny, jak byl ve stresu), ale také dalších pět – viz fotogalerie. Pak jsem to vzdala, neboť jsem pochopila, že tento výcvik k očekávaným výsledkům nepovede.
Naštěstí jsem průběžně konzultovala s výcvikářkou b.h. paní Olgou Vaňkovou (odpunkvy.wz.cz), která mě ubezpečila, že "pořadová cvičení" berňáci skutečně nijak neoblibují a nasměrovala mě na výcvik loveckých psů. Než jsem k němu přikročila, pokusila jsem se upevnit a prohloubit Kenovy základní dovednosti zcela jiným, pro pejsky i pány přijatelnějším způsobem, a to pozitivní motivací a pomocí tzv. "klikru" – viz výše. Nakonec jsem na podzim 2007 v blízkém okolí našla skvělou odbornici pro výcvik s klikrem a současně majitelku psí školy a krásného psího hotelu u hájenky v Bohuslavicích na Opavsku Magdu Šimečkovou (koira.cz) . Tímto způsobem jsme pokračovali ve výcviku i na jaře 2008.
Nácvik stopy
Od března 2008 jsme současně navázali kontakt se cvičitelkou a majitelkou smečky beaglů paní Evou Cenkovou (beagle.mcdev.cz) z Mokrých Lazců, taktéž na Opavsku. Díky ní měl Ken poprvé možnost navětřit stopu černé zvěře a sledovat ji až ke spárce. To bylo radosti při nalezení prasečí nožičky: i když bernský honič není typický aportér, Ken si pracičku nosil po lese vždy až do chvíle, než se musela připravit další stopa. Občas si ji pěkně poválel po zemi, olízal a zase poponesl dále. Postupně jsme délku stopy prodlužovali. Během nácviku šel Ken neomylně a se zájmem po stopě, nikdy z ní nesešel, vždy došel až ke spárce a o nožičku se zajímal.
Nácvik chůze u nohy
Nácvik odložení
Další disciplínou bylo odložení: začali jsme tak, aby pejsci nejprve na vůdce viděli, posléze se vůdci schovávali a vzdálenost vůdce od psa jsme prodlužovali. U této disciplíny se nám vyplatilo, když pejsek viděl, kterým směrem vůdce odchází, a tudíž tušil, kde se vůdce zhruba schoval. Samozřejmě jsme prodlužovali celkovou dobu na 10 až 15 minut. Výstřel z poplašné pistole žádný problém psům nedělal. Dodnes odložení využívám vždy, když potřebuji Kena uklidnit po vzrušeném zážitku, předejít něčemu potenciálně nepříjemnému anebo prostě když má počkat, až si panička přinese načepované pivo jako odměnu po dlouhé procházce:-)
Nácvik chování u kusu
To, že se na letošních BZH zkouší tato disciplína samostatně, jsme pochopili až na zkouškách beaglů, kterých jsme se zúčastnili jako diváci asi měsíc před Kenovými zkouškami. Začali jsme tím, že jsem nechala Kena důkladně očichat prasátko po bezprostředním skončení zkoušek. Opakovaně jsme se k prasátku vraceli a Ken dostal vždy velkou odměnu, když k prasátku přistrčil nos, posléze si bral pamlsky umístěné přímo na kusu. Nadále jsme nacvičovali disciplínu tak, že jsem Kena odložila, pak schovala (v té době už dostatečně navilou) spárku, po skončení odložení jsem ho po větru vypustila s povelem "ztracený – hledej". Jak se posléze ukázalo na zkouškách BZH, byla pro pejsky právě tato disciplína vedle uměle založené stopy oním pověstným kamenem úrazu.
Znovu opakuji, že jsem nácvik uvedených disciplín neustále konzultovala s výcvikářkou Olgou Vaňkovou, které tímto moc děkuji za obrovskou podporu a praktické rady a zkušenosti, které mi trpělivě a s ochotou předávala:-)
